Křídla


k čemu jsou
když létat neumím
proč je mám
když žadný vítr

nefouká...

všude jen ticho
vzduchoprázdno
a všechno dobré
někam

zmizelo...

podemnou propast
temná bezedná
hnilobný zápach
její útroby vypouští

stoupá...

nespouštím z ní
pohled
náruč rozevírá
víta mě

směje se...

tak krásně černá
nekonečno
hloubka zapomnění
omamná nicota

volá...

a já stale stojím
NE! už ne...
rvu si poslední
zbytky

KŘÍDEL

stejně už nikdy
nepoletí
jeden krok vpřed
jen jeden

nikdy...

poslední let
nejlepší nejrychlejší
nejtemnější
a třeba i věčný

nekonečný ...

poslední let
k té černé
co si mě
zavolala

dolů...

© Kitty, 2007

černočervená ~ fialová
Mapa stránek | © MetalDragoness 2007 | Valid HTML 4.01 Strict